„Bacha na heroin a neusnout ve vaně!“, zpívá Vypsaná Fixa v jedné z písniček. Vzpomněl jsem si na druhou část téhle dobré rady, když mi hlava sklouzla pod hladinu vířivky – nebo, jak s oblibou píše kolega Ondra, “výřivky”. Ale sovy stranou, bylo to letos v zimě na pronajaté chalupě kdesi v severních Čechách, v oblasti o které z novin nevíte zrovna jako o ideálním místě pro rekreaci. Poprvé jsem byl skeptický, ale moc se mi tam nakonec líbilo, podruhé mě to naprosto uchvátilo a když jsme si chtěli chalupu pronajmout potřetí, odehrál se zhruba následující rozhovor s paní majitelkou:
„No bylo to tu krásný, kdy můžeme přijet znovu?“
„No počkejte, teď je únor… no, já mám vlastně do Silvestra plno. Ale stavím teď druhou chalupu. Jo, ale taky do Silvestra vyprodaná.“
„No a mohla byste nám třeba dát vědět, kdyby někdo odřekl pobyt?“
„Víte, to se nám moc nestává.“
Tyvole jak jako, naše oblíbená chalupa má plno? A co naše výlety z baru do vířivky a dál, až ke kulečníku? Nebo krásnou okolní krajinou? Hell no! O to se nenecháme připravit.
A tak se nám, stálému jádru chalupářské party, udělal nápad. Uděláme si chalupu vlastní. Povídám: „Jak může bejt těžký něco takovýhleho postavit a provozovat?“ A to je přesně ten typ nebezpečných otázek, když jsou ve vašem okolí ekonom, markeťák a strojař. Protože, vážně, co je na tom – nějaká zrekonstruovaná chalupa v hezkém prostředí, kam by se návštěvníci rádi vraceli za pohodovou atmosférou?
Normální člověk by asi hledal podobný objekt k pronájmu, ale my nejsme normální, takže nás to ani nenapadlo. Každý z nás má minimálně jedno zaměstnání a k tomu ještě studuje a nebo podniká na ŽL, takže nám přišlo úplně normální ty ostrůvky volného času vyplnit přemýšlením o tom, jak postavit a pronajímat naši vlastní chalupu. Ta bude samozřejmě lepší a dotaženější než všechny ostatní, protože vždycky můžete něco udělat lépe.
Konečně jsem pochopil to chalupaření. Nemělo by to znamenat vyjet v pátek brzo někam do pryč, dva dny marně dávat dohromady rozpadlou kuču a pak se vracet v neděli zničený a těšit se do paneláku na tekoucí vodu a splachovací záchod! Rádi bychom to chalupaření obrátili naruby. Vy se nebudete starat o chalupu, chalupa by se měla starat o vás, hýčkat, rozmazlovat vás a přiměřeně opíjet, aby se vám odtud v neděli nechtělo. Bude to chalupa, kam s radostí pozvete své kamarády na víkendovou oslavu narozenin. Nebo jen na týden zmizíte z města a budete zmizelí v krásné přírodě, k časnému obědu kolem čtvrté si ugrilujete luxusní steaky na venkovním grilu a po večerech budete koukat ve vašem vlastním kině na filmy bez dabingu – a bude nám fajn.
Jak jste pochopili, nebudeme škrti a o tu chalupu se s vámi podělíme. Co kdybyste si mohli dokonalou, vybavenou samotu pronajmout a užít si taky toho správného chalupaření? A přesně to teď usilovně chystáme. No a jelikož jsme v Čechách, dobré nápady zásadně vznikají a probírají se u piva – a tak jsem měl brzy v kalendáři pravidelné chalupářské schůzky nad půllitrem. Ale o tom zase příště.
